Dobrý den,
chystáme se letos s přáteli na cestu vlakem z Číny do Ruska a chceme se mimojiné zastavit v Mongolsku asi na 4dny. Jelikož si skoro vše zařizujeme sami, potřebovala bych poradit jak si sehnat v Ulaanbaataru spolehlivého, ale ne příliš drahého průvodce s autem, který by nás dovezl kam potřebujeme. Předem moc děkuji za odpověď.
S pozdravem
Zuzka Matoušková

Dobrý den Zuzko,
za tři týdny se z expedice do Mongolska vrátí můj velmi dobrý přítel, a jestli počkáte, přepošlu vám spojení na jejich průvodce s autem. Jestli to pospíchá, pošlu vám spojení na jednu ženu Slovenku, která nám během naší expedice velmu pomohla. Její manžel je Mongol, ale mluví slovensky a má terénní auto. Nám se osvědčil. Pošlete mi vaší mailovou adresu a já vám napíši na ně spojení.
Zdraví
Ivan Mackerle

Dobrý den,
už nějakou dobu se zajímám o Agartu a její obyvatele a chtěl bych se zeptat jestli se plánuje znovu expedice mym snem je jí najít :) tak kdyby jste měl nějaké nové informace prosím napište na ondrej.honza@email.cz

Je mi 15 let takže se zatím jenom připravuju a hledám informace pro mou budoucí expedici :)

Zatím nashledanou.

Ahoj Honzo.
momentálně nepřipravujeme expedici zaměřenou na nalezení Agarthy. Bezúspěšně jsme se o nalezení vchodů ze Serra do Roncador v Brazílii snažili předloni. Bližší o tom si můžete přečíst v mé nové knize Návrat nejistý, která vyšla před měsícem. Zkoušeli jsme to i v Mongolsku, o tom zase v mé knize Cesty za příšerami a dobrodružstvím.
Pravděpodobně znáte "bibli" o Agartě, knihu Aleca Macelelana Agharta - ztracená podzemní říše, kde jsou základní údaje o této záhadě. Připravte se ale na to, že se tady jedná spíše o duchovní než reálnou fyzikální záležitost. Blíže vám o tom napíši v osobním dopise na váš mail.
Zdraví
Ivan Mackerle

Ahoj Honzo,
možná, že ti napovi knihy Ernsta Muldaševa : Hledání města bohů I, II. III, IV ( zejména II a III) a pak Aleca Maclellana : Agartha ztracená podzemní říše. Mnoho úspěchů v hledání přeje kiwik.

Dobrý den. Četl jsem na internetu,že chystáte novou knihu. Kdy asi vyjde? Předem děkuji za odpověď.

Ano. Nová kniha se jmenuje Návrat nejistý (Záhadologické výpravy byl jen pracovní název) a pojednává o našich posledních expedicích. Do Údolí smrti na Sibiři, do Kumoanu v Indii za tajemnými světly, na Srí Lanku za divokým mužem hobitem - nittaewo, a do brazilského Mato Grosso po stopách plukovníka Fawcetta, který hledal ztracené město v džungli a v podzemí. Knihu vydává nakladatelství XYZ a měla by vyjít 28. března letošního roku, tedy už za pár dní.

V ČR - stanice Praha byl dnes pořad o nacistech a tajemstvích. Padla v něm zmínka o krystalické podobnosti Tibetu a některých míst v Evropě, včetně Jihlavy. Máte k tomtu další informace? Myslím, že to je podstatná věc.

O této „krystalické podobnosti“ hornin z Tibetu a z Jihlavy i některých dalších míst v Evropě se kdysi zmínil britský badatel a spisovatel Nicholas Goodrick-Clarke v rozhovoru do televizního pořadu o jihlavském duchovi v cyklu Na vlastní oči. Zjistily to prý expedice nacistické okultní společnosti Ahnenerbe. Co z toho vyplývá ale neřekl. Nezmínil se o tom v žádné ze svých knih, ani v pověstné knize Okultní kořeny nacismu.
Já jsem si zjišťoval podrobnosti o těchto expedicích. Vedl je biolog Ernst Shafer a hlavním cílem bylo ověřit, zda árijská rasa nevznikla v Tibetu. Antropolog expedice Bruno Berger prováděl měření lebek Tibeťanů apod. Expedice byly dvě, 1931-1932, a 1934-1936. O geologických výzkumech se však nic neuvádělo. O žádné další expedici do Tibetu nejsou důkazy, přesto se v některých poválečných studiích o nacistickém okultismu, např. v knize Trevora Ravenscrofta „The spear of destiny“ (Kopí osudu) píše, že v letech 1926 až 1943 tam nacisté hledali spojení na podzemní říši Aghartu a Šambalu, kde údajně žije vysoká civilizace ovládající sílu „vrill“. Jednalo se však spíše o duchovní a magické záležitosti, než o studium geologických podmínek tibetského podzemí. Konkrétní údaje ale nebyly nikdy uvedeny.
Důležité ale je, že údaj o krystalické podobnosti Tibetu a Jihlavy nepřináší žádné úžasné vysvětlení. Pojem „krystalická podobnost“ zní sice velice zasvěceně a tajemně, ale ve skutečnosti všechny nerosty stejného druhu mají shodnou krystalickou strukturu. Podle toho se také poznávají. Mohou se lišit barvou apod. ale nikdy krystalickou stavbou, to je pak jiný nerost. Zjednodušeně řečeno, mezi třeba žulou z Tibetu a žulou z Jihlavy není rozdíl. Navíc Tibet je velmi rozsáhlá oblast, která se samozřejmě geologicky liší místo od místa. Na jednom místě jsou žuly, jinde sedimenty atd. Stejně jako v Čechách. Srovnávat Tibet a Jihlavu je jako srovnávat ryby v oceánu a u nás v potoce. Jihlava není geologicky nijak vyjímečná, takových míst jsou stovky. Toto je slepá cesta.

Děkuji za odpověď :)